Necelá polovina Čechů se snaží způsobem svého života co nejméně zatěžovat přírodu

Nejčastěji třídíme odpad, šetříme vodou a jezdíme MHD
Bezmála dvě třetiny Čechů věří, že odpovědným chováním může domácnost ušetřit
Téměř 15 % mladých inspirovala k odpovědnému chování škola, desetinu celebrity

 

Čtyři z pěti Čechů se zajímají o to, jak svým chováním ovlivňují životní prostředí. Necelá polovina (45 %) dotázaných dokonce tvrdí, že se snaží způsobem svého života co nejméně zatěžovat přírodu a své okolí. Uvědomělejší jsou v tomto směru ženy, kde je to dokonce 50,4 %, zatímco u mužů 40,5 %. Ukázal to průzkum banky ING, která je celosvětově lídrem v oblasti udržitelnosti.

Více než třetina dotázaných říká, že se snaží chovat odpovědně, pokud je to příliš neomezuje. Dalších 12 % to sice zatím příliš neřeší, ale uvědomují si, že by se měli chovat odpovědněji.

„Udržitelné chování se stává běžnou součástí našeho života. Jen něco přes 5 % Čechů v průzkumu ING uvedlo, že je to vůbec nezajímá a neřeší to. Nejde jen o přesvědčení, pro které je potřeba něco obětovat, téměř dvě třetiny (62 %) Čechů věří, že odpovědné chování může ušetřit jejich domácnosti peníze,“ vysvětluje Erik Fortgens, ředitel korporátního bankovnictví ING Česká republika.

 

Třídíme odpad

V třídění odpadu jsme přeborníci, konkrétně 88 % Čechů o sobě tvrdí, že třídí, a dalších 6 % o tom uvažuje. Jednorázových plastů se však zatím vzdát příliš nechtějí, zatím to udělala jen čtvrtina (27 %) dotázaných a dalších 30 % o tom uvažuje. Dvě pětiny (40 %) Čechů si s sebou do obchodu berou vlastní obaly, do kterých nakupují. Další více než čtvrtina (28 %) o nákupu do přinesených obalů uvažuje.

Většina Čechů také šetří vodou, ať už odděleným splachováním, nebo třeba využíváním dešťové vody. Uvádí to 59 % dotázaných v průzkumu ING a dalších 16 % o tom uvažuje.

Vegetariánství také může patřit k udržitelnému způsobu života, protože produkce masa zatěžuje životní prostředí. Průzkum však ukázal, že 86 % Čechů se masa vzdát nechce. Jen 6,5 % dotázaných uvedlo, že nejedí maso, a dalších 8,1 % uvažuje, že by se ho vzdali.

Desetina Čechů zvažuje, že by se vzdali svého auta a používali veřejnou dopravu. Celkem 45 % dotázaných v průzkumu ING tak již učinilo, stejné procento se ale svého plechového miláčka vzdát nechce. A s největší pravděpodobností se nejedná o ekologické auto. Elektromobilem či hybridem jezdí totiž jen necelá 2 % dotázaných. Dalších 13 % o tom však uvažuje.

Alternativní energie zatím Češi nevyužívají ani v domácnosti. Například solární panely, vítr nebo tepelné čerpadlo využívá jen desetina (10 %) dotázaných a další pětina (21 %) o tom uvažuje.

 

Základem je výchova

Výchova k odpovědnému chování je v Česku teprve na začátku. Jak ukázal průzkum banky ING, necelou pětinu (19 %) k tomu přivedli rodiče, 14 % pak jejich okolí, například přátelé nebo kolegové v práci. Jen 5 % k tomu přivedla škola. V 3 % případů to byla kultura ve firmě, kde pracují, a 2 % dotázaných se inspirovala nějakou celebritou, například sportovcem či umělcem.

„Téměř 60 % dotázaných k odpovědnému chování nikdo nevychovával ani neovlivnil, podle svých slov na to přišli sami. Jde zejména o nejstarší generaci, kde to jsou více než dvě třetiny dotázaných, naopak u nejmladší generace je to už jen pouhá třetina. Rostoucí povědomí o odpovědném a udržitelném podnikání vidíme i ve školách, které dokázaly ovlivnit téměř 15 % nejmladší generace, u té nejstarší je to jen okolo 3 %. Důležitou roli u nejmladší generace hrají i pozitivní vzory ve společnosti. Téměř 9 % dotázaných inspirovaly nejrůznější celebrity, jako jsou sportovci nebo umělci. Pro nejstarší generaci tyto vzory zatím úplně chybí, a i ve střední generaci dokázaly ovlivnit jen 1 % dotázaných,“ dodává Erik Fortgens, ředitel korporátního bankovnictví ING Česká republika.

 

Spolu pomáháme

Více než 80 % Čechů nyní nějakým způsobem přispívá potřebným nebo pomáhá svému okolí

Pandemie koronaviru zvedla v Česku velkou vlnu solidarity, a jak ukázal průzkum banky ING, ovlivnila dobročinnost více než třetiny (35 %) dotázaných. Desetina Čechů začala například pomáhat lidem ve svém okolí, třeba s nákupem, venčením psa nebo odvozem. Dvě procenta lidí začala dokonce přispívat potřebným až nyní v souvislosti s pandemií; předtím nikomu nepřispívali. Covid-19 také připravil část lidí o práci, 13 % dotázaných přispívá nyní méně kvůli výpadku příjmů.

Snahu Čechů pomoci dokládá i to, že jen 17 % dotázaných uvedlo, že nijak nepomáhají. Průzkum ING ukázal, že se lidé zajímají o své okolí a snaží se najít cestu, jak být užiteční, ať už poskytli konkrétní materiální pomoc například škole či nemocnici (3 %), nebo začali finančně podporovat konkrétního člověka (4 %). Řada lidí šije roušky a daruje je potřebným, podle průzkumu ING to bylo 7 % dotázaných.

„Pandemie, zejména v té první vlně, ukázala, že jsme jako společnost soudržní a ochotní pomoci. Současná situace, která některé lidi omezila, jim zároveň dala nový impulz vyzkoušet si něco jiného. A tak někteří z nich působí jako dobrovolníci nebo pomocné síly v oblastech, kde je jich zapotřebí. U některých lidí se objevuje jako součást reakce na aktuální situaci žal a smutek. Ona dobročinnost je skvělý způsob, jak z bezmoci udělat moc a díky tomu alespoň částečně převzít kontrolu nad životem, který nyní vypadá, že nemá žádná pravidla a není v našich rukách,“ vysvětluje psycholožka Martina Viewegová

 

Dvě třetiny Čechů přispívají na charitu, spíše ale náhodně
Průzkum ING ukázal, že bez ohledu na pandemii přispívají na nějakou charitu dvě třetiny obyvatel České republiky. Pravidelně konkrétní organizaci přispívá 13 % Čechů. Nejčastěji (52 %) ale projevují štědrost náhodně, když je někdo osloví nebo je zaujme nějaký projekt. Necelá čtvrtina dotázaných (23 %) tvrdí, že sice nikomu peníze nedávají, ale snaží se pomáhat jinak.

„To potvrzuje postoj respondentů našeho průzkumu, kteří za nejprospěšnější pomoc považují fyzické dobrovolnictví, tedy osobní zapojení do pomoci druhým. V průzkumu ING tak odpověděla více než třetina dotázaných a shodují se na tom jak muži, tak ženy. Mezi další prospěšné způsoby pomoci patří peněžní dary a odborné dobrovolnictví, tedy předávání znalostí potřebným nebo bezplatné poskytnutí služby. Zde se už ale pohled mužů a žen liší. Zatímco muži považují právě odborné dobrovolnictví za druhé nejprospěšnější, u žen skončilo až na posledním místě. Ženy považují za prospěšnější peněžní či věcné dary, které skočily u mužů na posledním místě,“ říká Karolína Kříženecká, ředitelka komunikace a CSR banky ING Česká republika.

Češi jsou poměrně štědří, pokud jde o darování svých osobních věcí. Tři čtvrtiny (75 %) dotázaných darují své nepotřebné věci na charitu nebo nějaké konkrétní osobě. V případě žen je to dokonce 84 %, u mužů dvě třetiny (67 %).

 

 

O průzkumu:
Průzkum ING zaměřený na odpovědné a udržitelné chování proběhl v listopadu 2020 mezi 1000 respondenty.

26. únor 2021
Dnes má svátek Dorota

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek