Test napěňovačů mléka: studené mléko byl propadák

Test napěňovačů mléka: studené mléko byl propadák


Spotřebitelský časopis dTest prověřil 22 elektrických, manuálních a ručních bateriových napěňovačů mléka, které slibují mléčnou pěnu z pohodlí domova. V laboratoři přístroje absolvovaly nejednu praktickou zkoušku. Nejvíce dala šlehačům zabrat příprava pěny ze studeného mléka. V případě pěnění plnotučného mléka si hned pět výrobků vysloužilo nedostatečnou známku.


Funkčnost jednotlivých modelů byla testována hned s několika druhy mléka. Od klasického živočišného až po jeho dvě rostlinné alternativy v podobě sójového a mandlového mléka. „Všechny typy šlehačů počínaje malými ruční modely na baterie až po elektrické napěňovače za několik tisíc korun, jsme hodnotili podle stejných kritérií a primárně se při testování řídili informacemi uvedenými v manuálu k použití,“ podotýká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka nezávislého spotřebitelského časopisu dTest.


V laboratoři se prověřovalo, jak si jednotlivé výrobky poradí s pěněním mléka ohřátého na 65 °C i mléka studeného. Přístroje s elektrickým pohonem navíc podstoupily zkoušku ohřevu mléka. Hodnotilo se také ovládání šlehače, jeho zpracování, hlučnost a spotřeba energie. Do výsledné známky se nakonec promítl také čas potřebný k napěnění či ohřátí, konečná teplota mléka, nárůst objemu pěny, její textura, hustota i stálost.


Mléčný víceboj


V průměru nejvyšší známky získaly šlehače překvapivě při ohřívání a pěnění zástupců rostlinného mléka. Šlehač značky Orava dokázal v této disciplíně z počátečních 150 mililitrů sójového mléka vytvořit rovných 460 mililitrů pěny. U kravského mléka pěniče naopak předvedly jen průměrné výkony.


Nejvíce přístrojům dalo zabrat pěnění studeného mléka. „V případě plnotučného mléka padla hned pětkrát nedostatečná, 12krát dostatečná a jen tři uspokojivé známky,“ přibližuje výsledky Hana Hoffmannová. Po šlehání propadlíků bylo mléko pořád tekuté a místo bohaté pěny se testující dočkaly jen změti bublin.


Zkouška ohřevu mléka naopak proběhla téměř bez výhrad. Jen dva přístroje ohřály mléko na nižší teplotu, než je žádoucí, a odnesly si proto uspokojivé hodnocení.


Rychlost versus výkon


Většina elektrických šlehačů se v momentě, kdy je mléčná pěna hotova, sama vypne. Ke zdárnému výsledku ale někdy potřebují tři až pět minut. U manuálních a bateriových modelů musí uživatelé sami rozpoznat správný okamžik, kdy se šleháním přestat. Test odhalil, že nejrychleji se pěny uživatelé dočkají u manuálních přístrojů. Ty zvládnou kravské i rostlinné mléko napěnit v průměru za 30 až 90 sekund. Na první příčce mezi napěňovači se umístil ruční napěňovač značky Tchibo.


Baterierové napěňovače neurazí ani nenadchnou


Malé ruční modely napěňovačů na baterie předvedly napříč všemi zkouškami průměrný výkon. Jejich výsledky se podobaly slabším elektrickým šlehačům, jejich cena se však na rozdíl od nich pohybuje v řádu desítek korun. Navíc jsou velmi jednoduché na používání. S jejich obsluhou si lehce poradí i děti.


Prohřešky v obsluze


V rámci testování snadnosti obsluhy dopadl nejhůře model Orion, který není dodáván s návodem k použití a nemá rysku označující maximální množství mléka. „Tento napěňovač se navíc špatně drží
v ruce a pěna z něj se obtížně nalévá. Během používání u něj hrozí popálení,“ upozorňuje Hana Hoffmannová.


Co se hluku týče, jedinou nedostatečnou si odnesl opět model Orion, propadlík celého testu. V poctivosti zpracování zaostávají hlavně bateriové modely. Čtyři z nich si z testu odnesly dostatečnou známku za křehký a snadno deformovatelný materiál. Stejné hodnocení získal i elektrický zástupce Orava.


Přehled všech testovaných napěňovačů najdete na webu www.dtest.cz/napenovace-mleka

Kompletní výsledky testu přineslo květnové vydání časopisu dTest.

20. srpen 2019
Dnes má svátek Bernard

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek