Foto: Edita Volková

Blog Zápisník alkoholičky odstartoval novou životní kapitolu Michaely Duffkové. Začala ho psát jako formu vlastní terapie před šesti lety. Její otevřené osobní svědectví o ženském alkoholismu získalo cenu Magnesia Litera blog roku 2019 a rok poté vyšlo knižně. Dnes do kin vstupuje stejnojmenné filmové zpracování v hlavní roli s Terezou Ramba v režii Dana Svátka. A za pár dní – 25. července – vyjde Michaelina třetí kniha o tom, co přineslo půl dekády její abstinence. Zápisník nealkoholičky: Pět let na suchu vydává nakladatelství Motto, Albatros Media.

Půl dekády s čistou hlavou. Co přinesly roky abstinence?
Jak vypadalo pět let života mladé alkoholičky odhodlané se závislostí bojovat? Byly to roky střízlivé, vypjaté i šťastné. Michaele se narodily tři děti, vyrovnávala se s úzkostmi, řešila vztahové problémy a vybudovala centrum pro léčbu závislostí Alkos, které si zakládá na individuálním přístupu ke klientům. „Věřím, že i tato kniha může něco změnit – může změnit pohled na léčbu a proces uzdravování. Je to dlouhodobý proces, který nekončí završenou léčbou. Uzdravit sebe sama a ty nejdůležitější vztahy je velmi těžké, ale výsledky, i ty dílčí, stojí jednoznačně za to,“ vysvětluje Michaela Duffková a doplňuje: „Původně jsem byla přesvědčená, že už další knihu psát nebudu. Pak jsem to ale přehodnotila. První kniha se zabývala závislostí, druhá popisovala vše, s čím se člověk potýká po léčbě. A ta třetí? Ta vám odkryje zase další kousek ze mě, kousek, o němž jsem si nebyla jistá, jestli je dobré ho vytáhnout na světlo. Půjde o vztahy, a i o moje čtvrté dítě – Centrum Alkos. Budu také sdílet pár příběhů, které jsou s Alkosem spojené – ty dobré i ty, co tak dobře nedopadly.“

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal do předmluvy knihy: „Začít – to chce odvahu. Vydržet – potom vysokou motivaci, sebekázeň a přestavění života, ale udělat v tomhle maléru něco pro druhé – to vyžaduje energii, možná i určitý její přetlak. To všechno vysoko oceňuji. Viděl jsem za svůj život spoustu způsobů, jak se s nešťastnou záležitostí zvanou závislost (jakéhokoliv typu) vyrovnat. Do klasifikačních systémů se autorka s kombinací závislostí ještě nedostane (na tak prostý přístup systém zatím nedozrál), ale do srdcí těch, kteří se na ni obrátí, určitě ano. Její přístup je slušný a úspěšný. A já jí to po všech peripetiích z duše dnes i do daleké budoucnosti přeju! Ať jí práce, která pomáhá, přináší radost!“

Obdobný příběh, jaký uvidí diváci ve filmové adaptaci její první knihy, zažívá dnes překvapivě mnoho žen, většinou v tajnosti. Michaela Duffková však našla odvahu o své závislosti veřejně mluvit. „Pro mě je snímek Zápisník alkoholičky ještě něco jiného než pro diváka. Je to těžké, ale ve chvíli, kdy mě to jako člověka, o němž to je, do situaci vrací, jen dokazuje to, jak moc dobře je natočený a autentický. Tereza Ramba podala tak uvěřitelný výkon, že i moje rodina mě v ní viděla. Myslím, že je to její životní role. A jestli za to nedostane Českého lva, tak sním svoji botu,” říká k filmu.

Text: Johana Turner

Foto: Edita Volková