Loni na jaře zůstala půlka pacientů doma

V minulém roce odhalili endokrinologové méně nádorů štítné žlázy než v letech předchozích. Karcinom štítné žlázy zázračně nevymizel, jen klesla návštěvnost ambulancí kvůli obavám lidí z covidu. Stejně tak lékaři evidovali méně abnormalit a poruch štítné žlázy. Utlumení návštěv je v tomto oboru neobvyklé, endokrinologové jsou natolik „vzácní“, že se čekací doba na vyšetření obvykle pohybuje v řádu měsíců. Na to, aby lidé svůj stav nezanedbávali, apelují endokrinologové při příležitosti Týdne štítné žlázy, který tradičně startuje 25. května. V Česku se s nemocemi štítné žlázy léčí přes 600 tisíc osob.

„Nejvíce jsme strach lidí z nákazy pocítili loni na jaře, kdy návštěvnost klesla na polovinu, pacienti se báli jít i na odběr krve. Chtěli jen telefonovat, ale ultrazvukové vyšetření na dálku zkrátka neuděláte,“ říká předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal. Pokles návštěv v ambulancích potvrzuje také předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. „U nás šlo v první vlně o přibližně 40 %, ve druhé a třetí vlně už to nebylo tak výrazné. V mé ambulanci se kontrole většinou vyhnuli pacienti stabilizovaní, kterým jsme poslali e-recepty. Těch jsme odhadem rozeslali o 30 % více, než je tomu obvykle. Zaznamenali jsme však i pozdní záchyty endokrinologických onemocnění, naštěstí se jednalo o ojedinělé případy,“ říká prof. Kršek.

Telemedicínu si chválí endokrinolog prof. MUDr. Jan Čáp, CSc., z FN v Hradci Králové, podle něj pomohla zachytit řadu začínajících problémů u stávajících pacientů, a dokonce odhalit potíže u těch, kteří až dosud žádné potíže neměli. „Ve chvíli, kdy se většina oddělení přetvořila na covidová a naši lékaři se museli věnovat těmto pacientům stejně jako zdravotní sestry, se náš časoprostor zmenšil – v tu chvíli jsme byli vděčni za možnost hovořit s pacienty po telefonu a předepsat jim e-recept na dálku,“ popisuje prof. Čáp.

Karcinomy štítné žlázy jsou však zákeřné, zpočátku se obvykle nijak výrazně neohlašují, nebolí, netlačí. „Jenom u nás v ordinaci ročně obvykle odhalíme kolem deseti rakovinných nádorů, loni to byly dva. Přitom odkládání vyšetření nebo operace může vést k rozsevu nádorového onemocnění.
Pamatuji na pacientku, která odkládala operaci několik měsíců a pak musela podstoupit opakovaný operační zákrok s odstraněním 25 maligních uzlin na krku,“ vzpomíná MUDr. Stejskal. Většinu zhoubných nádorů štítné žlázy tvoří podle odborníků naštěstí případy tzv. papilárního karcinomu, kdy v mnoha případech ani několikaměsíční prodlení výrazněji nezhoršuje dlouhodobou prognózu. „Naopak některé vzácnější zhoubné nádory, ke kterým patří zejména medulární karcinom a anaplastický karcinom, vyžadují rychlé řešení a každý týden prodlení může znamenat závažné zhoršení prognózy nebo i ohrožení života pacientů,“ popisuje prof. Kršek.
Jak lidé s nemocemi štítné žlázy pocítí půl roku prodlení, záleží na tom, jakým typem potíží trpí. „Například snížená funkce – tzv. hypotyreóza – pacienty výrazněji netrápí. Zhoršuje se jim sice metabolismus, ale i se špatnou kompenzací mohou relativně v pohodě fungovat, naopak zvýšená funkce – hypertyreóza – je nepříjemná. Projevuje se například bušením srdce, nespavostí, nervozitou – tito lidé návštěvy většinou neodkládají, přijdou si pro pomoc strachu z covidu navzdory,“ popisuje MUDr. Stejskal. Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví tzv. subakutní tyreoiditida – tedy postcovidový zánět štítné žlázy. „Tyto záněty se objevují i po jiných respiračních virózách, letos jich ale bylo více, nejspíše kvůli covidové epidemii. Pacienti vykazují nejdříve nadbytek hormonů a bolí je krk v dolní části, kde je štítná žláza, mají vysokou sedimentaci, laboratorní známky zánětu a teplotu, nadbytek hormonů štítné žlázy, posléze zase spadnou do snížené funkce štítné žlázy. Tyto stavy léčíme kortikoidy,“ doplňuje MUDr. Stejskal. Podle endokrinoložky doc. MUDr. Zdeňky Límanové, CSc., je štítná žláza „šedou eminencí“ lidského těla. Je spojena s cukrovkou, revmatologickými chorobami, nemocemi kůže, trávicího ústrojí, krve, může se projevovat psychickými obtížemi, neurologickými či oftalmologickými poruchami. „Lidé málokdy ví, že nemocná štítná žláza se může ohlásit i například chrapotem či třaslavým hlasem nebo nedoslýchavostí,“ popisuje doc. Límanová. „V posledních 70 letech dochází k jodaci jedlé soli, a tak štítnou žlázu ovlivňuje „jen“ genetika, hormonální vlivy, věk, imunologická výbava a vnější okolnosti,“ dodává.  

10 mýtů spojených s chorobami štítné žlázy
1.    Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobují obezitu.
Choroby štítné žlázy ani jejich léčba nikdy nejsou hlavní příčinou obezity.

2.    Příznaky problémů lze lehce vypozorovat
Poruchy funkce štítné žlázy se mohou rozvíjet řadu let. Jedinec může žít s nemocí dlouho, aniž by ho napadlo, že se ho porucha týká. Pokročilé se lépe rozpoznají, ale hůře léčí. Proto je třeba odhalit nemoc v co nejčasnějším stadiu. Experti odhadují, že o poruše funkce štítné žlázy neví v Česku desítky tisíc lidí.

3.    Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací.
Pokud se operace provádí na pracovišti s dostatkem zkušeností, má minimum komplikací.

4.    Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí užívat jod.
Pravý opak je pravdou, jen výjimečně u žen s Graves-Basedowovou chorobou či uzly se zvýšenou funkcí jod lékaři nedoporučují.

5.    Po operaci štítné žlázy a po radiojodu je onemocnění vyřešeno a není potřeba žádná další léčba ani sledování.
Vždy je potřeba doživotní sledování a většinou i doživotní léčba tyroxinem.

6.    Léčba radioaktivním jodem může způsobit rakovinu
U dospělých osob nebyl vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojodem prokázán.

7.    Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření.
Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá několik vteřin.

8.    Punkce štítné žlázy může způsobit metastázování (vzdálený rozsev) nádoru.
To je úplný nesmysl. U pacientů, u kterých se po punkci zjistí metastázy, byly tyto přítomny již před punkcí, jen se o nich nevědělo. Punkce naopak může vést k rychlé diagnóze a prognózu pacientů zlepšuje.

9.    Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když onemocnění štítné žlázy je adekvátně léčeno.
Pokud je onemocnění dobře léčeno, příznaky hyper – či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.

10.    U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě.
Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – nemá smysl upravovat dávky v závislosti na ročním období.

Příhěhy pacientek

Nemoc štítné žlázy jí poškodila zrak

Paní Jiřina (51) z Prahy neměla se zrakem a očima nikdy žádné problémy. Tedy až do konce loňského roku, kdy se situace radikálně změnila. Otok oka, šilhání a nadměrné slzení nakonec lékaři přisoudili zvýšené funkci štítné žlázy a diagnóze endokrinní orbitopatie.

„Sama bych si prvních příznaků ani nevšimla, to moje dcera mě na návštěvě upozornila, že mám pod okem nějakou modřinku a je lehce nateklé. Během 14 dní oko nateklo celé, strašně řezalo a pálilo. Cítila jsem velký tlak v hlavě a zhoršovalo se mi vidění,“ popisuje paní Jiřina. S problémy se nejprve svěřila své oční lékařce, která jí předepsala oční kapky. „Bohužel se stav nelepšil, právě naopak. Měla jsem pocit, jako by mi oko vylézalo z důlku a sjíždělo dolů – začala jsem šilhat. Šla jsem za svým praktickým lékařem, který mi udělal test na funkci štítné žlázy. A hodnoty se mu vůbec nelíbily,“ popisuje paní Jiřina, která pracuje jako kuchařka v mateřské školce. Kvůli nemoci musela na neschopenku. „Rozdvojilo se mi vidění, takže na nějaké krájení nebo manipulaci s horkou vodou to opravdu nebylo. Doma jsem narážela do rámů dveří, a i při chůzi venku jsem se bála, dvojitě jsem viděla chodník a obrubníky a vlastně jsem nevěděla, kam šlapu,“ povídá.
V tomto stavu ji praktický lékař poslal na vyšetření na endokrinologii k MUDr. Šebelové, která ji doporučila do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. „Do té doby jsem měla pocit, že se vše táhne, problémy jsem měla skoro tři měsíce. Tady se mě ujali v půlce února a najednou šlo všechno rychle. Hned na druhý den mě objednali na kapačku, na které jsem poté byla ještě třikrát,“ vzpomíná paní Jiřina. Lékaři totiž odhalili zvýšenou funkci štítné žlázy, která způsobuje endokrinní orbitopatii. Léčba tak měla za úkol štítnou žlázu utlumit a zmírnit příznaky. Ke kapačkám dostala paní Jiřina ještě tablety ke každodennímu užívání. „Hned se to začalo lepšit, přestalo slzení, pálení i otok se začal ztrácet. Oko není tak vypouklé a už mi tolik ani „neujíždí“. Zrak se mi ale ještě úplně nespravil – jednotlivé oči fungují vcelku dobře, ale nespolupracují. Proto raději nosím pořád brýle na čtení, cítím se s nimi jistější,“ vysvětluje. Kvůli špatnému zraku jí tak lékaři v čele s doc. MUDr. Janem Jiskrou doporučili ještě jeden zákrok tzv. gamanožem, který by mohl zlepšit problém s dvojitým viděním. „Doufám, že mi to pomůže, nakonec mi tolik nezáleží na tom, jak oko vypadá, ale že pořádně nevidím. Kvůli onemocnění jsem musela přestat i číst a vyšívat – což jsou asi moje největší koníčky. A moc ráda bych se k tomu zase vrátila,“ uzavírá.

Na nemoc štítné žlázy přišli náhodou

U Zuzany Podhajské (47, Praha) se nemoc štítné žlázy nijak neprojevovala. Na to, že s tímto orgánem není vše úplně v pořádku, přišla náhodou lékařka, kterou paní Zuzana pracovně před 13 lety navštívila. V té době už byla těhotná se svým prvním synem a po dotazu lékařky-endokrinoložky, zda jí někdo v těhotenství zkontroloval štítnou žlázu, odpověděla, že ne. Lékařka se proto vyšetření hned ujala a zjistila, že paní Zuzaně nefunguje štítná žláza tak, jak má. „Nepociťovala jsem žádné potíže, ale diagnóza mě nepřekvapila, protože problémy se štítnou žlázou měla moje babička i maminka,“ popisuje Zuzana. To, že lékařka objevila potíže u Zuzany v těhotenství, bylo velké štěstí, protože snížená, nebo naopak zvýšená funkce štítné žlázy u těhotných může způsobovat potraty, předčasné porody a další komplikace. „Od té chvíle jsem brala pravidelně léky na hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy) a sledovali mě na endokrinologii,“ pokračuje Zuzana. O dva roky později se jí na žláze objevil dokonce uzel.
Protože stále rostl, lékaři se rozhodli, že jej Zuzaně operativně odstraní, a tak se i před čtyřmi lety stalo – zůstal jen pravý lalok. „Léčbu mi nijak výrazně neupravili a já se cítím stále stejně – dobře,“ komentuje Zuzana.
Minulý rok na konci září prodělala covid-19, mírně, pouze s doznívající únavou. „Měla jsem zvýšené teploty a bolela mě záda. Na PCR testech jsem vykazovala pozitivitu ještě dalších šest týdnů. Naštěstí jsem mohla pracovat z domu,“ vzpomíná. Na začátku listopadu šla na obvyklou prohlídku k endokrinologovi a vyšetření ukázalo „rozházené“ hodnoty, hormon štítné žlázy – tzv. TSH (thyreotropní) – byl nižší, pod normou. Za pět měsíců se hodnoty zase pomalu vrátily k normálu. „Podle mě je rozházela infekce, naštěstí stačilo počkat a vše se srovnalo,“ říká Zuzana, která kromě své obvyklé práce chodí na víkendy vypomáhat jako zdravotní sestra na urgentní příjem jedné z pražských nemocnic.
Zuzana Podhajská má dva syny, ráda chodí delší trasy, zpívá ve sboru a před několika lety se rozhodla, že se naučí na fagot. „Tento nástroj jsem obdivovala už delší dobu, ale když jsem před třemi lety viděla, jak na něj hraje fagotista přímo přede mnou v orchestru, rozhodla jsem se si jej pořídit a učit se na něj,“ dodává s úsměvem. Nemoc štítné žlázy ji naštěstí v práci ani v koníčcích nijak neomezuje.

O České endokrinologické společnosti (ČES)
Česká endokrinologická společnost (ČES) je jednou z organizačních složek České lékařské společnosti JEP. Je zároveň přidruženým členem European Society of Endocrinology (ESE) a členem International Society for Endocrinology (ISE). Vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborné konference a provádí vědeckou činnost. Její členové jsou v kontaktu s mezinárodní vědeckou komunitou a publikují v odborných časopisech. Více informací na www.endokrinologie.cz

O Týdnu štítné žlázy
Osvětová kampaň o onemocnění štítné žlázy s názvem „Týden štítné žlázy“. Letošní 13. ročník se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na poruchy štítné žlázy a na vliv pandemie covid-19. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevěděli. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti ohledně štítné žlázy a její léčby zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. V České republice je projekt odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz

Foto, zdroj: archiv pacientek