Jak podpořit imunitu v podzimním a zimním období
20 léta 21. století změnila pohled na důležitost imunity
Jak podpořit imunitu v podzimním a zimním období – pomohou i antioxidanty
Doc. Ing. Petr Kaštánek, PhD. - český vědec, ředitel a zakladatel výzkumné laboratoře EcoFuel Laboratories
V posledních letech se u veřejnosti mění přístup k vnímání imunity. Nemalou zásluhu na to má i nedávná epidemie covidu. Stále více lidí přikládá imunitě velký význam a hledá cesty, jak ji nejlépe posílit, aby organismus odolával nejen infekcím. Česká laboratoř pod vedením Doc. Ing. Petra Kaštánka, PhD., dlouhodobě zkoumá možnosti posilování imunity pomocí přírodních účinných látek, pozitivně působících na imunitní systém. Velmi důležitá je nejen správně zvolená kombinace účinných látek, ale i jejich forma zpracování, kupř. ve formě lipozomů.
„V našem výzkumu jsme ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Botanickým ústavem AV ČR zkoumali širokou škálu výtažků z mikrořas, bylin, ale i lišejníků a hub a testovali jejich schopnost podpořit imunitu svým působením proti volným radikálům, schopností modulace zánětlivé reakce atpod. Silné antioxidační účinky vykázali vedle vitamínu C, selenu a zinku kupř. plody bezinky, rakytníku i šípku, tedy byliny tradičně užívané v období chřipek, ale překvapivě i výtažky z šištic chmelu či natě šalvěje. Také se ukazuje, že pro zesílení účinků je vhodné kombinovat vitamín C s výtažky bohatými na flavonoidy – kupř. antokyanidiny z bezinky či kvercetin, nacházející se v mnoha typech ovoce a zeleniny, ale i léčivých bylin. Takové kombinace působí synergicky, tedy ve vzájemné kombinaci se jejich účinky vzájemně násobí a je to i jeden z důvodů, proč bychom měli svému tělu zajistit dostatečný příjem ovoce a zeleniny, případně tyto látky doplnit z vhodných doplňků stravy“, uvedl Doc. Ing. Petr Kaštánek, PhD.
Jaké jsou trendy v podpoře imunity a ochraně před volnými radikály
Celosvětově stoupá zájem o podporu imunity i díky epidemii covid-19. Mezi doplňky stravy doporučované experty při onemocnění COVID, ale i při jiných virových chorobách patří vedle vitaminu C nejlépe v lipozomální formě i vitamin D, zinek, selen, kvercetin, redukovaný glutathion, zelený čaj či resveratrol.
Jako podpůrná terapie při nemocech z nachlazení se často ve fytoterapii užívá třapatka (echinacea). Pro podporu imunity v tomto období jsou populární též beta-glukany, polysacharidové látky tvořící součást buněčných stěn bakterií, kvasinek, hub, řas a rostlin, či mycelium a plodnice některých hub, jako je reishi (lesklokorka), cordyceps (housenice), shiitake (houževnatec) či maitake (trstnatec), vyznačují se vysokým obsahem účinných látek – houbových polysacharidů.
Výzkumy také spojují zvýšenou hladinu kortizolu v období stresu s poklesem činnosti imunitního systému. Proto jsme-li ve stresu, podléháme snadno infekčním chorobám.
„Ve vysokých koncentracích mohou volné radikály vést k oxidačnímu stresu; škodlivému procesu, který způsobuje vážné poškození všech biomolekul v našem těle, a tím narušuje buněčné funkce a dokonce vede k buněčné smrti a nemocem. Oxidační poškození se v průběhu času hromadí a podílejí se na vzniku rakoviny, kardiovaskulárních a neurodegenerativních poruchách i stárnutí. Příroda obdařila lidské tělo složitou sítí antioxidačního obranného systému. Také přírodní antioxidanty, jako jsou vitamin C, glutathion, vitamin E, karotenoidy, flavonoidy, polyfenoly a stopové prvky, jsou známy vysokou antioxidační účinností, která pomáhá minimalizovat škodlivé účinky reaktivních forem. Imunitní systém je také velmi citlivý na rovnováhu oxidantů a antioxidantů, protože nekontrolovaná produkce volných radikálů, k níž dochází právě při onemocnění COVID-19, může narušit jeho funkci a obranný mechanismus“, říká MUDr. Václav Holeček, CSc., český nestor boje proti oxidačnímu stresu.
Chřipkovou infekcí v České republice každý rok onemocní statisíce lidí (10 – 30 % populace) a přibližně 1 500 osob jí každoročně podlehne. Celosvětově je každý rok evidováno 3–5 milionů závažných případů a přibližně 290–650 tisíc úmrtí v souvislosti právě s chřipkou. Chřipková epidemie postihuje Českou republiku každoročně v zimních měsících, nejčastěji mezi prosincem a březnem.*
Poslední 2 roky se však situace trochu změnila díky epidemii COVID-19, která chřipku nejen trochu upozadila, ale vzhledem k hygienickým opatřením a omezení většího setkávání, ani naplno nepropukla. Nicméně, ať už se jedná o nejrůznější chřipková onemocnění či nejrůznější sezónní mutace respiračních či jiných onemocnění, posilování imunity získává stále více na důležitosti.
