14. ročník PragueOnco opět tváří v tvář
PragueOnco 2023
14. ročník PragueOnco opět tváří v tvář „Po pauze z důvodu pandemie se už v letošním roce všichni sejdeme tváří v tvář. Zájem o účast na naší multidisciplinární konferenci je letos enormní. Moc se nám stýskalo po osobních kontaktech, možnosti diskutovat problémy, pečovat o vzájemné vztahy a domlouvat se na spolupráci“, uvádí vědecká sekretářka konference prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Chceme, aby se výsledky onkologického výzkumu co nejdříve odrazily v klinické praxi Na počátku vývoje všech úspěšných protinádorových léků stojí základní výzkum, který zkoumá, jak nádorové buňky a lékové molekuly fungují a interagují, a pokrývá aplikace od chemie proteinů přes buněčnou genomiku až po zvířecí modely. Takové objevy pomáhají výzkumníkům například určit, na které proteiny lze cílit léky v boji proti nemoci nebo které biomarkery mohou pomoci určit prognózu pacienta nebo průběh léčby.
Důležitou prioritou pro zlepšení našich znalostí o biologii nádorových buněk je lépe pochopit, jak se mění jejich stav, zejména v reakci na onemocnění nebo zvolenou terapii. Nejde jen o samotnou nádorovou buňku a změny její genetické výbavy, ale také o mikroprostředí, které ji determinuje, stejně jako prostorové uspořádání a vztahy buněk v nádoru i vztahy nádorových buněk k buňkám hostitelského orgánu. Příští roky přinesou jistě detailnější pochopení komunikačních sítí mezi všemi různými typy buněk v nádorových ekosystémech, což by mohlo mít dalekosáhlé dopady na autoimunitní onemocnění, chronická zánětlivá onemocnění a na to, jak jednotlivci reagují na různé typy léčby. Nové tisíciletí přineslo rychlý pokrok v genomice, proteomice a metabolomice se shromážděním množství biologických dat od pacientů, zvířecích modelů a buněčných linií. Navrhování výpočetních programů schopných integrovat tato data a určovat, jak je smysluplným způsobem analyzovat, bylo v posledních 20 letech neustálým zdrojem inovací, které vyžadují multidisciplinární vědecký přístup. Prioritou precizní imunoterapie je ještě přesněji určit, který z pacientů splňujících podmínky pro indikaci imunoterapie, bude opravdu z této léčby profitovat. Strategie by měla spočívat v posunu imunoterapie do časnějších linií léčby, neo/adjuvance, zvýšení specificity s poklesem toxicity, lepšímu pochopení, co zvyšuje imunogenicictu nádoru, a také v decentralizaci klinických studií s cílem zvýšit počet zařazených pacientů. Vědecký výzkum se intenzivně zabývá také odhalováním časných biomarkerů zhoubných nádorů, jejichž informace by mohla vést k časné eradikaci nádoru, nebo dokonce jeho prevenci. Pochopení toho, co přivádí benigní buňky do procesu kancerogeneze, je důležitou podmínkou možné prevence. V rámci Human Tumor Atlas Network bylo odhaleno mnoho specifických genů a jejich skupin pro různé typy rakoviny, což umožní vyvinout časový a prostorový atlas buněčných a molekulárních změn spojených s přechodem nezhoubné léze do stadia invazivního maligního nádoru. Připravovaný atlas bude doplněn o biomarkery, které mohou pomoci předpovědět, které prekancerózy se postupně změní v maligní nádory a umožní také identifikací cílů pro léky zastavující tuto progresi. Zatímco tekuté biopsie, které mohou částečně nahradit přímé vyšetření nádorové tkáně, byly hitem posledního desetiletí, nyní se začínají objevovat další neinvazivní testy s potenciálem mít významný dopad na včasnou detekci maligních nádorů, jako jsou močové markery malignit urogenitálního traktu, markery ze stolice u kolorektálního karcinomu a výtěr z nosu k posouzení rizika rakoviny plic. Tyto neinvazivní testy lze integrovat s výsledky zobrazovacích metod, aby bylo možné co nejlépe posoudit riziko pacienta a zasáhnout včas. „Vědecké objevy, kterých se dočkáme v příštích pěti letech, postupně od základů přestaví i klinickou onkologii,“ předpovídá prezident PragueOnco, prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc. Kam kráčí česká onkologie v roce 2023? V ČR bylo v roce 2020 identifikováno 57 716 nových případů nádorových onemocnění. Se zhoubným nádorem bylo k léčení nově přijato 60 000 pacientů a s nenádorovým onemocněním 17 518 pacientů. Standardizovaná incidence v roce 2020 je u onemocnění nádorového původu 5,61 na 1 000 osob v populaci a u nenádorových onemocnění 1,64 na 1 000 osob. Celkový počet pacientů léčených v roce 2020 z důvodu nádoru byl 315 262, tj. 29,46 případu na 1 000 osob, pacienti s nenádorovým onemocněním představovali ve stejném roce 65 134 (6,09 na 1 000 osob) případů. „Pokles incidence i prevalence onkologických nemocných v prvním roce pandemie COVID-19 je jen zdánlivý, nediagnostikované nádory se objeví v dalších letech, pravděpodobně v pokročilejších stsdiích, což zvýší nároky na onkologickou léčbu,“ uvádí předsedkyně České onkologické společnosti doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D.
Novinky v léčbě karcinomu prsu
Karcinom prsu je nejčastější zhoubný nádor nejen v České republice. V roce 2020 u nás onemocnělo 7 606 žen (což je zhruba o 500 méně než v předchozím roce) a zemřelo 1 710 pacientek. Frekvence této nemoci v ženské populaci je důvodem zavedení úspěšného mamografického screeningu a také značné pozornosti věnované léčebným možnostem. Každoročně sumarizuje zásadní pokroky ve výzkumu, diagnostice a léčbě karcinomu prsu konference SABCS, která se koná v prosinci v San Antoniu v Texasu USA. Právě tady se nejčastěji objevují nové nadějné léky, které mohou nemocným oddálit postup choroby, anebo dokonce prodloužit přežití. Všechny ani není možné vyjmenovat, tak jen namátkou. Nový hormonální lék elacestrant rozšiřuje dosavadní možnosti paliativní hormonální léčby a jeho předností je perorální podávání, účinnost i u rezistentních nádorů s mutací estrogenového receptoru (ESR1) a také bezpečnost. Také konjugát protilátka + lék, trastuzumab deruxtekan, prokázal v klinické studii DEstinyBreast 03, že je lepší terapií pro nemocné, u kterých selhala předchozí léčba trastuzumabem a taxanem, protože nejenom prodlužuje dobu do progrese, ale snižuje i riziko úmrtí o 36 %. Stejný preparát potvrdil také svoji účinnost v paliativní léčbě tzv. HER2 low karcinomů prsu, což je průlomová zpráva pro tyto nemocné, zahrnuté dosud do skupiny triple negativního karcinomu prsu. Předchozí studie potvrdily, že léčba ribociklibem s hormonální terapií je spojena s delším přežitím bez progrese a méně nežádoucími účinky než kombinovaná chemoterapie. Závěry studie fáze 2 RIGHT Choice ukázaly, že tato kombinace prospívá pacientkám nejen po přechodu, ale i v premenopauzálním nebo perimenopauzálním období, a to i ve velmi pokročilé fázi nemoci s viscerální krizí. Výsledky naznačují, že díky použití ribociklibu v první linii v kombinaci s hormonoterapií se nemocné mohou vyhnout chemoterapii, nebo ji oddálit, a ušetří se tak – dokonce i ty s agresivním, život ohrožujícím onemocněním – toxicity spojené s chemoterapií. Také zavedení imunoterapie do léčby lokálně pokročilého triple negativního karcinomu prsu slibuje naději na vyléčení většího procenta nemocných na základě výsledků studie KEYNOTE – 522 s pembrolizumabem, nicméně máme stále málo indicií, které by umožnili vybrat nemocné, u kterých bude léčba nepochybným přínosem, především vzhledem k bezpečnostnímu profilu imunoterapie. Ve studii MONARCH E prokázal lék abemaciklib ve dvouleté adjuvatní léčbě v kombinaci s hormonoterapií snížení rizika recidivy. Přínos přetrvává i po dokončení léčby s absolutním zvýšením po čtyřech letech.
„Novinek v základním výzkumu, diagnostických možnostech a léčbě časného i pokročilého karcinomu prsu stále přibývá, což zásadně zvyšuje naději pacientek na uzdravení nebo prodloužené přežití. A to je moc dobrá zpráva,“ shrnuje prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Zdroj, foto:
