Na počasí a jednotlivé meteorologické prvky reaguje každý jinak. Čím citlivější jedinec, tím více by měl dbát na zdravý životní styl včetně pitného režimu, který významně podporuje všechny důležité funkce organizmu. K fyzické i psychické pohodě za každého počasí tak může přispět index pití. Ten totiž říká, jestli stačí pít normálně, tedy podle běžných pravidel, nebo raději více – v posledních 5 letech ukazoval 6 měsíců v roce na vyšší potřebu a 4 měsíce dokonce na výrazně vyšší potřebu příjmu tekutin.

 „Teď v zimě nemáme takovou potřebu pít jako v létě. Jenže i studený vzduch nás vysouší, zejména pokud se k mrazu přidá vítr. Problém není jen nedostatek pití, ale 

nápojů. Zima nás nutí pít nápoje horké, kdy se tělo musí vyrovnávat s velkými teplotními rozdíly – teplota vzduchu je pod nulou, teplota těla kolem 36 °C a teplota nápoje i nad 60 °C. Nejpřijatelnější je nápoj s teplotou blízkou teplotě těla – vlažný nebo o pokojové teplotě,“ doporučuje nutriční terapeutka Mgr. Jitka Tomešová, DiS., spolupracovnice AquaLife Institutu. Ke každodennímu pití se hodí přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody, které mají původní složení a čistotu – nesmí se dezinfikovat ani jakkoli chemicky upravovat, v podstatě představují biokvalitu v pitném režimu.

Zimu stejně jako ostatní roční období u nás provází díky poloze ve střední Evropě a mírnému podnebnému pásu časté změny počasí. Na ně můžeme být přecitlivělí, citliví nebo jen reagující. Reagující jedinec zvládá i extrémy v počasí bez větších potíží, přestože ovlivňují jeho krevní tlak, srážlivost krve a produkci hormonů. Citlivý jedinec bývá rozladěný, bolívá ho hlava, špatně se koncentruje. Přecitlivělí bývají chronicky nemocní lidé, kteří reagují na vrtochy počasí velmi výrazně. Tato skupina je ohrožena zejména zhoršením aktuálního zdravotního stavu – jejich tělo bývá oslabené, protože spotřebuje hodně energie na adaptaci. Snížit negativní dopady počasí pomáhá především zdravý životní styl. Jeho nedílnou součástí je pravidelný pitný režim, upravený podle potřeby při zátěži, kterou může zvýšit i počasí.

„Mezi základní meteorologické faktory, které ovlivňují příjem tekutin a naši pohodu, patří tropické teploty nad 30 °C, vlna veder, arktické dny s teplotou -10 °C a méně, silný pokles nebo naopak nárůst tlaku vzduchu, větrné počasí nebo geomagnetická aktivita. Tyto meteorologické prvky a jejich extrémy jsou většinou typické pro jednotlivá roční období nebo měsíce v roce, ale například s velkými změnami tlaku vzduchu nebo teplotními odchylkami se můžeme setkat kdykoliv,“ vysvětluje Ing. Dagmar Honsová, Ph.D., meteoroložka a odborná konzultantka v oblasti biometeorologie a upřesňuje, co se děje v těle při změně počasí:

VÝRAZNÝ POKLES TLAKU VZDUCHU Krevní cévy obsahují baroreceptory (speciální typ nervových zakončení), které reagují na kolísání barometrického tlaku a vysílají do mozku signály, že je třeba upravit krevní tlak. Tento mechanizmus bývá často narušen u lidí s kardiovaskulárním onemocněním nebo artritidou, a proto u nich dochází ke skokům krevního tlaku, doprovázeným závratěmi, nepravidelným srdečním rytmem nebo silnými bolestmi kloubů.

• Doporučení nutriční terapeutky(2): Nízký tlak vzduchu často způsobuje zvýšenou únavu, spavost, celkovou zpomalenost nebo bolesti hlavy. Účinnou prevenci představuje zvýšený pitný režim v čele s vodou – přírodní pramenitou a minerální, případně obyčejnou. Mnohdy pomůže i šálek kvalitní kávy.

ZMĚNY GEOMAGNETICKÉ AKTIVITY (sluneční bouře) Vysoká sluneční a geomagnetická aktivita přispívá ke zvýšení viskozity krve, nižší k jejímu zkapalnění. Hustší krev protéká cévami hůře, což má za následek zvýšení krevního tlaku, hrozí krevní sraženiny a kyslíkové hladovění vnitřních orgánů. Nadměrně tekutá krev je nebezpečná kvůli rozvoji krvácení, zvláště pokud mají krevní cévy problémy s pružností stěn.

• Doporučení nutriční terapeutky: Aby se nás následky zvýšené sluneční aktivity dotýkaly co nejméně, je dobré přidat na příjmu tekutin. Průběžné pití vody a minerálek nebo čaje během dne pomůže hustší krev alespoň částečně kompenzovat.

ZMĚNY VLHKOSTI VZDUCHU Vysoká vlhkost vzduchu zvyšuje riziko otoků tkání, astmatických záchvatů a bronchospasmů. Nízká vlhkost vytváří dobré podmínky pro akutní respirační infekci. Kromě osob s chronickými onemocněními dýchacích cest pociťují změny vlhkosti vzduchu také jedinci se zlomeninami a poraněními končetin. Změny ve struktuře tkání nebo kostí související s vlhkostí vzduchu způsobují bolesti od píchání až po bodání, v závislosti na době po úrazu.

• Doporučení nutriční terapeutky: Riziko respiračních onemocnění při nízké vlhkosti vzduchu můžeme snížit dostatečným pitným režimem v průběhu dne – náležitě zvlhčené sliznice dýchacích cest lépe brání proniknutí patogenu dál do těla.

ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU Obranný systém našeho organizmu se rychlým změnám teplot vzduchu snaží přizpůsobit. V chladných dnech žlázy s vnitřní sekrecí vylučují více hormonů, v krvi stoupá hladina cukru, vápníku a fosforu, stoupá také svalové napětí. Naopak při oblevě klesá krevní tlak a houstne krev. Nízké teploty mohou zhoršit infekční a zánětlivé procesy v těle. Prudký nárůst teploty, kdy se výrazně snižuje obsah kyslíku ve vzduchu, zase může způsobit celkovou malátnost, těžkou ospalost i letargii.

• Doporučení nutriční terapeutky: V horkém počasí naštěstí většina lidí pije víc, ale pozor na studené nápoje. Ty představují pro tělo teplotní šok, podobně jako horké nápoje v zimě. Zdravému člověku k občasnému osvěžení neublíží, nicméně základ pitného režimu by i v horkých dnech měly tvořit nápoje o pokojové teplotě. A pokud se více potíme, kromě vody ztrácíme také minerální látky – k jejich doplnění se skvěle hodí slabě a středně mineralizované vody, při sportu i silně mineralizované.

Vliv počasí a jeho změn na potřebu zvýšeného pitného režimu udává index pití. Může nabývat hodnoty od 1 do 5 – při stupni 5 má tělo největší potřebu vyššího příjmu tekutin, při stupni 1 není třeba denní příjem tekutin oproti normálu zvyšovat. Při výpočtu indexu pití, který bývá součástí kvalitního servisu o počasí, se bere v potaz tlak vzduchu a jeho změna, vlhkost vzduchu, teplota a její změna, vítr a jeho rychlost, déšť, sněžení, znečištění ovzduší, roční období. V následující tabulce jsou uvedeny indexy pití vypočítané za jednotlivé měsíce v roce v posledních 5 letech.

Zdroj: AquaLife Institute ve spolupráci s Ing. Dagmar Honsovou a Mgr. Jitkou Tomešovou