Lidé, kteří trpí zástavami dechu ve spánku a zároveň chronickým onemocněním plic, čelí až 3× většímu riziku smrti než ti, kterým se tyto dvě nemoci nepřekrývají. Úmrtnost lze významně snížit léčbou – problém je, že většina lidí o tom, že těmito nemocemi trpí, vůbec neví. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (19. listopadu).

Lékaři odhadují, že o chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) neví až 450 000 osob, které jí trpí – léčí se „jen“ asi 250 000 pacientů. U apnoe je to ještě horší. O tom, že se jim ve spaní zastavuje dech, neví odhadem 80 % nemocných. Tedy dalších přibližně 200–300 000 lidí bez diagnózy, a tedy i léčby. „CHOPN a spánková apnoe se bohužel často překrývají. U pacientů tak dochází k hlubším a delším poklesům kyslíku v krvi než u každé z těch nemocí samostatně. To zatěžuje srdce, mozek i plíce. Pacienti s takovou kombinací čelí vyššímu riziku komplikací a úmrtnosti. CHOPN sama o sobě zkracuje život o 5–10 let v závislosti na závažnosti stadia a neléčená spánková apnoe o 7–10 let. Kombinace těchto nemocí je proto doslova vražedná,“ říká prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Na překryv chorob by měli lékaři myslet, když si například člověk s CHOPN stěžuje na ranní bolest hlavy, denní spavost nebo chrápání. A když naopak člověk se spánkovou apnoe kašle, zadýchává se či kouří.

Kouření je jednou z nejčastějších příčin vzniku obou nemocí – odvyknout cigaretám se ale podaří jen zlomku uživatelů. „Jistou dobu jsme doufali, že výměna cigaret za vapování pomůže, ale nedávné studie ukázaly, že ani to v odvykání nepomáhá. Spíše naopak, závislost na nikotinu prodlužuje,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Včasnou léčbu CHOPN komplikuje fakt, že když už lidé dojdou k lékaři s tím, že se jim špatně dýchá, obvykle přichází v pokročilé fázi nemoci. „Bohužel ke mně drtivá většina pacientů přijde až s těžce omezenými plicními funkcemi. Když se CHOPN rozvíjí, mají 100 % plicních funkcí a nemoc se dlouho neprojevuje. Pak se funkce pomalu horší, ale to si pacienti vysvětlují špatnou fyzickou kondicí, kouřením nebo věkem. Ti, co mají sedavé zaměstnání, poznají, že je něco špatně ještě později než například sportovci. Pro léčbu si tak přicházejí velmi pozdě, a plíce už nelze přimět k tomu, aby fungovaly jako dříve. V současnosti však dušnost u CHOPN umíme výrazně snížit, a léčit tak dopady tohoto onemocnění, i když zatím samo o sobě zůstává nevyléčitelné,“ vysvětluje doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka. Připomíná, že kvůli snaze o časný záchyt CHOPN pořádají plicní lékaři řadu akcí, aby vyšetření dostali co nejblíž lidem. I letos se tak lidé na několika místech v ČR mohou nechat zkontrolovat. Letošní přednášková vzdělávací akce Den pro zdravé plíce se uskuteční 21. listopadu od 9 do 13.30 hodin, sledovat ji lze online na stránkách www.copn.cz

Pneumologové také upozorňují, že lidé s CHOPN by se měli nechat pravidelně očkovat proti covidu-19, pneumokokům, RS virům, pásovému oparu a chřipce. „Patří mezi ohrožené skupiny, u nichž by tyto infekce mohly výrazně zhoršit průběh původního onemocnění,“ dodává MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Kde si lidé mohou nechat zkontrolovat stav svých plic:
18. 11., FN Hradec Králové, Funkční laboratoř Plicní kliniky FN HK, 8–14 hod.
19. 11., OC Praha Letňany, 12–18 hod. (Stanoviště bude rozšířeno o možnost kontroly krevního tlaku a saturace krve kyslíkem.)
20. 11., FN Brno, Klinika nemocí plicních a TBC, pavilon E, Funkční plicní vyšetření,
8–11 hod.
20. 11., FN Olomouc, Klinika plicních nemocí a TBC, budova H2, 3. patro, 8–14 hod.
21. 11., Masarykův onkologický ústav Brno, Švejdův pavilon, 2. patro (naproti centrální evidenci), ambulance Centra pneumologie a intervenční bronchologie, 7.30–11.30 a 12.30–14.30 hod.

Herečce Petře Hřebíčkové lékaři odhalili vážnou nemoc plic

Zadýchávání a občasnou dušnost přičítala herečka Petra Hřebíčková (46) vysoké psychické a fyzické zátěži nebo únavě. Náhodné setkání s doc. MUDr. Paukem, Ph.D., který je přednostou Kliniky pneumologie ve Fakultní nemocnici Bulovka, však nasměrovalo její kroky na plicní ambulanci, kde jí před několika málo dny odhalili počáteční stadium chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).

„Ještě za sebou nemám všechna vyšetření. Je to pro mě hodně čerstvé. Že jsem měla nějaké příznaky CHOPN, jsem si uvědomila až zpětně,“ přiznává herečka Petra Hřebíčková. S doc. Paukem se seznámila náhodou, když se přišel podívat do divadla na představení V závěji, ve kterém herečka ztvárňuje jednu z rolí. „Jako člověk, který hodně pracuje s dechem, jsem si vždy uvědomovala, že moje kapacita plic je menší než u kolegů a že to není ideální. Měla jsem za to, že na vině jsou cigarety a že by se to mohlo zlepšit, až přestanu kouřit. Zároveň jsem uvažovala o tom, že bych s tím možná měla zajít k lékaři. Když jsem se seznámila s panem docentem, domluvili jsme se proto rovnou na plicním vyšetření,“ vysvětluje herečka. Ve Fakultní nemocnici Bulovka podstoupila podrobné plicní vyšetření, které odhalilo první známky CHOPN. Nemoc trvale zúží dýchací cesty, což ztěžuje dýchání, příjem kyslíku i uvolňování oxidu uhličitého. Nemocným se tak do krevního oběhu nedostává dostatečné množství kyslíku. CHOPN nevzniká ze dne na den, ale v průběhu mnoha let. Jedním z hlavních rizik rozvoje tohoto onemocnění představuje kouření. Petra pochází z prostředí, kde bylo kouření běžné, a sama mu v mládí podlehla. Závislosti na nikotinu se snažila nesčetněkrát zbavit, ať už to bylo pomocí nikotinových žvýkaček, nebo náplastí, kurzů, hypnózy, motivačních knih a různých rituálů. Nic z toho jí však nepomohlo přestat kouřit natrvalo. Nejdéle vydržela nekouřit přibližně tři roky díky těhotenství, kojení a vystoupení z prostředí, kde je kouření běžné. „Tak jako každá jiná závislost i kouření mění povahu člověka. Zprvu máte pocit, že se díky společné cigaretě socializujete, ale ono je to nakonec přesně naopak. Jako závislý člověk ze společnosti naopak často odcházíte, protože si potřebujete zapálit, přerušujete práci, protože nevydržíte dlouho nekouřit, máte pocit, že cigareta vás uklidňuje, ale vlastně jste nervózní proto, že kouříte. Navíc vás to zdržuje a bere to velké množství času, chodíte kvůli tomu pozdě,“ popisuje stinné stránky kouření herečka. Na odvykání této závislosti proto se střídavými úspěchy pracuje už půl roku. Nově diagnostikovanou CHOPN přitom bere jako pomyslný vykřičník. „S odvykáním pomáhá i legislativa. Kouření není tolik na očích, jako tomu bylo za mého mládí, kdy bylo možné zapálit si kdekoliv. Věřím, že možnost kouřit pouze na vymezených místech dnes od cigaret hodně lidí odradí,“ dodává herečka.

Komentář doc. MUDr. Norberta Pauka, Ph.D., přednosty Kliniky pneumologie ve Fakultní nemocnici Bulovka

Pacientka podstoupila spirometrické vyšetření, celotělovou bodypletysmografii a vyšetřenía plicní difuze. Zároveň jsme provedli také rentgen hrudníku. Výsledky vyšetření prokázaly, že pacientka trpí CHOPN v počátečním, lehkém stadiu, které ještě nemusí provázet žádné závažné příznaky. Při vzniku CHOPN dochází vlivem zánětu ke zužování dýchacích cest, kvůli kterým se pak do krevního oběhu nedostává potřebné množství kyslíku. Onemocnění se v tomto případě podařilo zachytit včas.

Zdroj: www.plicnilekarstvi.cz

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Profesionálně činnost ČOPN garantuje odborná společnost ČPFS. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz