Nyní zvyšuje šanci na oplodnění umělá inteligence

Už třiačtyřicet let uplyne od chvíle, kdy se v tehdejším Československu narodilo první „dítě ze zkumavky“. Stalo se tak 4. listopadu 1982 zásluhou týmu vedeného profesorem Ladislavem Pilkou, tehdejším přednostou Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu.2 Jeho práce znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v České republice přibližně pět tisíc dětí ročně – tedy přibližně 5 % všech narozených dětí.3

„Profesor Pilka byl vizionář, který dokázal změnit historii české medicíny. Bez jeho odvahy a víry, že to půjde i tady, bychom dnes nebyli tam, kde jsme,“ říká MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis a člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Na profesora Pilku vzpomíná i MUDr. Martina Novotná, specialistka na asistovanou reprodukci z brněnské kliniky Reprofit: „Byl to můj první přednosta, člověk s obrovským nadhledem a laskavostí. Jeho tým tehdy poprvé v celém východním bloku úspěšně provedl mimotělní oplodnění.“ Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v podmínkách, které by dnes připomínaly spíše improvizaci, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí. „AI se v laboratořích už objevuje, ale zatím spíše ve fázi testování. Do běžné praxe bez kontroly člověkem se ještě dlouho nedostane. Přesto představuje velký krok vpřed,“ vysvětluje MUDr. Štelcl.

Podle MUDr. Štěpána Machače, Ph.D., předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, je právě tato oblast velkou příležitostí do budoucna. „Umělá inteligence pomáhá s výběrem embryí, která mají největší šanci na uchycení. Tím se zvyšuje úspěšnost léčby,“ říká MUDr. Machač. Asistovaná reprodukce se ale netýká jen technologií, proměnil se i profil pacientů. „V současnosti tvoří většinu našich pacientek ženy starší 35 let. Dříve se léčba zaměřovala hlavně na neprůchodnost vejcovodů nebo poruchy ovulace, dnes je nejčastější příčinou věk – stárnutí vaječníků a nižší kvalita vajíček,“ doplňuje MUDr. Štelcl. Velkým tématem posledních let je také možnost zmrazení vajíček, které ženám umožňuje uchovat si plodnost do budoucna. „Optimální je pro ženu otěhotnět mezi 25.–35. rokem, ale právě až ve věku 28–30 let si ženy často uvědomí, že dítě chtějí – a pokud ještě nejsou připravené, mohou si vajíčka nechat uchovat,“ říká MUDr. Machač.

Podle MUDr. Novotné je důležité, aby o této možnosti ženy věděly a mohly se rozhodnout samy. „Lepší je mít vajíčka uložená pro budoucnost, než později řešit dárcovský program,“ vysvětluje lékařka.
Kromě medicínského pokroku se obor reprodukční medicíny připravuje na nové evropské odborné standardy, které mohou ovlivnit dostupnost i podmínky IVF. „Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE) přijala novou direktivu, která by měla začít platit v roce 2027. Změny mají vést ke zvýšení kvality péče a sjednocení pravidel napříč Evropou,“ popisuje MUDr. Štelcl. „Česká centra už nyní splňují většinu požadovaných standardů, ale očekáváme změnu v oblasti dárcovských programů – například přechod od anonymního k tzv. otevřenému dárcovství, kdy si dítě může později vyžádat identitu dárce. Jak přesně se tato pravidla promítnou do české praxe, ještě uvidíme. Konkrétní výklad bychom měli znát do konce letošního roku,“ dodává odborník.

Česká republika si i více než čtyři desetiletí od prvního úspěchu prof. Pilky drží místo mezi světovou špičkou. „Asistovaná reprodukce dnes dokáže pomoci i tam, kde by to dříve nebylo možné. Zázraky, které profesor Pilka před čtyřiceti lety začal, pokračují dál – jen v modernější podobě,“ uzavírá MUDr. Machač.

Příběh

Ve dvaceti si nechala zamrazit vajíčka

Studentka Lenka (20) z Příbramska prodělala v posledních třech letech tři operace vaječníků. Zdravotní problémy ji začaly trápit v 17 letech, kdy náhle pocítila velkou bolest v podbřišku – a o dvě hodiny později už ležela na operačním sále. „Lékaři mi našli na vaječníku cystu 10 × 15 centimetrů, kterou mi museli urgentně laparoskopicky odstranit,“ líčí Lenka. Zanedlouho se cysta začala na vaječníku opět tvořit, a tak po roce podstoupila Lenka laparoskopii znovu, tentokrát už plánovaně. O další rok později ji čekala další laparoskopie, protože se cysta objevila zase.
„Aby nerostla pořád dokola, potřebovali mi lékaři přišít vaječník k břišní stěně. Takový zákrok může ovšem ohrozit vajíčka, proto mi gynekoložka navrhla, abych si je nechala zamrazit,“ vysvětluje Lenka. Tato metoda umožňuje uchovat ženská vajíčka, případně i mužské spermie, pro jejich budoucí využití. Lenka na návrh gynekoložky kývla a na konci srpna začala s hormonální stimulací pro úspěšný odběr vajíček. „První stimulační injekci mi pomohla aplikovat máma a dalších deset dní už jsem si injekci zvládla aplikovat sama. Pak jsem se podrobila krátké narkóze, během níž se lékařům podařilo odebrat devět zdravých vajíček,“ popisuje Lenka.
Do budoucna Lenka podstoupí operaci vaječníku, která má zamezit opakovanému vzniku cysty. Pro vaječník to bude náročný zákrok, ale Lenka se o svá vajíčka nemusí bát, protože jich má devět zamrazených. „Přála bych si mít v budoucnu dvě děti. Na reprodukční klinice se na mě ostatní klientky dívaly překvapeně, protože jsem byla výrazně mladší než ony. Ženy by se ale měly o svoji plodnost starat předem, aby se zbytečně nepřipravily o možnost mít děti. Jsem ráda, že díky mé zkušenosti se moje kamarádky o svoji plodnost teď více zajímají, ale uvítala bych vstřícnější přístup zdravotních pojišťoven, které prozatím tento zákrok nehradí,“ uzavírá Lenka.

Komentář MUDr. Miloše Černého, vedoucího lékaře centra asistované reprodukce kliniky GENNET:
„Mladá pacientka prodělala celkem tři laparoskopické operace z důvodu dermoidních cyst na vaječnících. Dermoidní cysty jsou nezhoubné nádory, které se ale obvykle postupně zvětšují a mohou tlačit na okolní orgány a způsobovat chronickou bolest. Mohou také způsobit torzi (přetočení) vaječníku nebo prasknout a zavinit peritonitidu (akutní zánět). Vzniká pak náhlá příhoda břišní, kdy stav vyžaduje akutní operační řešení. Po opakovaných operacích na vaječnících počty vajíček klesají a hladina anti-Müllerian hormonu (AMH) se významně snižuje. Nebylo tomu jinak ani v případě naší pacientky, kdy byla jeho hodnota několikanásobně nižší, než tomu u žen ve 20 letech věku bývá. Pacientka proto podstoupila jeden cyklus mrazení vajíček, při kterém jsme získali devět zralých oocytů vhodných k dlouhodobému u chování.“

Zdroje:

1 https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9777042/
2 https://www.fnbrno.cz/pred-40-lety-se-ve-fn-brno-narodilo-prvni-dite-ze-zkumavky/t7607
3 https://www.osw.waw.pl/en/publikacje/osw-commentary/2025-03-21/czech-demography- once-a-model-now-a-cause-concern