Diabetes a srdečně-cévní onemocnění jsou závažná zdravotní onemocnění, které spolu úzce souvisejí. Pacienti s cukrovkou mají vysoké riziko vzniku těchto onemocnění, přesto o něm mnozí nevědí. Dobrou zprávou je, že díky spolupráci mezi lékařskými obory a moderní léčbě mohou diabetici toto riziko výrazně snížit. Je však důležité, aby jej znali a sami se aktivně podíleli na prevenci.

Srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí jak ve světě, tak i u nás – v České republice v jejich důsledku ročně zemře přes 45 000 lidí. Přestože prevence a pokroky v medicíně tento počet v posledních desetiletích výrazně snížily, infarkty, mrtvice a srdeční selhání jsou příčinou až 45 % úmrtí.2 Srdeční choroby jsou velmi časté a závažné a jejich příčiny jsou všeobecně známé – obezita, vysoký krevní tlak, stres nebo kouření. Vysoce rizikovým faktorem je však také cukrovka 2. typu.
Na celém světě trpí diabetem každý desátý dospělý, přičemž více než 90 % z nich má právě cukrovku 2. typu. V důsledku této nemoci každoročně umírá přibližně 6,7 milionu lidí a náklady na léčbu cukrovky představují 9 % celosvětových výdajů na zdravotní péči.4 Trend nárůstu tohoto chronického onemocnění je přitom alarmující – očekává se, že počet dospělých s cukrovkou vzroste ze současných 463 milionů5 zhruba za 20 let na 629 milionů. 6 Jak tedy ukazují tyto údaje – a jak je i jedním z poselství nadcházejícího Světového dne diabetu (14. listopadu) – spojení diabetu a srdečně-cévních onemocnění vytváří poměrně děsivý obraz vážné zdravotní hrozby, která se týká obrovského počtu lidí, o značné socioekonomické zátěži nemluvě.
Diabetes a jeho rizika – jak ovlivňuje organismus?
„Pokud máte cukrovku, máte až dvakrát vyšší riziko7, že vás postihne srdeční onemocnění nebo mrtvice než ten, kdo ji nemá – a to i v mladším věku. Čím déle navíc cukrovkou trpíte, tím se tato pravděpodobnost ještě zvyšuje. A přestože je toto riziko velmi vysoké, až polovina diabetiků o něm vůbec neví8,“ upozorňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. z VFN a III. interní kliniky 1. LF UK.
Diabetes se projevuje pomalu a často může postupovat nepozorovaně. Hladina cukru v krvi, která trvale překračuje normální hodnoty, může vést k závažným komplikacím, jako je ztráta zraku, onemocněníledvin nebo poškození cév a nervů. I když je však hladina glukózy pod kontrolou, riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění zůstává vysoké – trpí jimi až 30 % diabetiků 2. typu, přičemž pravděpodobnost úmrtí na ně je u nich stejná jako u člověka, který již prodělal infarkt.
„Vysoká hladina cukru v krvi může poškodit cévní stěnu, a tím se zvyšuje nebezpečí, že se v cévách začne hromadit tukový materiál, což nakonec vede k jejich zúžení a snížení průtoku krve,“ vysvětluje prof. Vrablík a dodává: „Tento stav se nazývá ateroskleróza, k jejímuž rozvoji přispívá také vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, kouření a řada dalších faktorů.

V mnoha případech lze diabetes 2.  typu a jeho komplikace oddálit nebo jim předejít osvojením a dodržováním zdravých návyků. „Častým problémem ovšem je, že lidé s diabetem mnohdy nepřikládají dostatečnou důležitost svému srdečnímu zdraví. Zaměřují se pouze na kontrolu hladiny cukru v krvi a zapomínají na riziko srdečních chorob. To je vážný omyl, protože srdeční problémy jsou u diabetiků hlavní příčinou úmrtí10,“ říká prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra VFN a předseda České diabetologické společnosti.
Pokud jde o léčbu diabetu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků, došlo v posledních letech k významnému pokroku v oblasti inovativní léčby. Nové léky, například lék na bázi hormonu zvaného „glukagonu podobný peptid“, označované jako GLP-1, prokázaly pozitivní vliv na snižování rizika srdečních onemocnění u diabetiků. Tyto léky pomáhají nejen kontrolovat hladinu cukru v krvi a potlačovat chuť k jídlu, ale mají také příznivý vliv na kardiovaskulární systém.
Inovativní léčba je však pouze jedním z kroků, které mohou pomoci toto riziko zmírnit. Pacienti i zdravotníci by si měli být vědomi, že diabetes a srdeční onemocnění jdou ruku v ruce. Klíčová je proto mezioborová spolupráce diabetologů a kardiologů, někdy i endokrinologů a praktických lékařů. Ta by měla zahrnovat monitorování zdravotního   stavu   pacienta, pravidelné vyšetření krevních tuků a krevního tlaku, společné plánování léčby, ale také edukaci pacienta, a především jeho aktivní účast na prevenci. „Pacienti s diabetem 2. typu by měli dobře znát své kardiovaskulární riziko a měli by sami podniknout kroky, které ho pomohou zmírnit. Měli by se ptát svých lékařů na rizika spojená s diabetem a na způsoby, jak jim předcházet.  Důležité je také zlepšit svůj životní styl, včetně stravy, pohybu a udržování zdravé hmotnosti, což může výrazně snížit pravděpodobnost srdečních problémů,“ dodává prof. Prázný.
Množství užitečných informací o léčbě diabetu 2. typu i o možnostech snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění lze nalézt také na webových stránkách www.cukrovkacodal.cz

Zdroj, foto: DC VFN, Česká diabetologická společnost