Koupila jsem si čas. A s ním i svůj klid.

Kateřina (40) z Opavy se o možnosti zmrazení vajíček dozvěděla poprvé před několika lety, když narazila na článek o této metodě. „Četla jsem v zahraničních médiích, že to některé velké firmy nabízely zaměstnancům jako benefit. A mě to tehdy zaujalo. Bylo mi téměř třicet, neměla jsem stabilní vztah a říkala jsem si, že to je možná dobrá pojistka,“ vzpomíná Kateřina. V té době děti ještě neplánovala, a i když se kolem ní téma mateřství začínalo objevovat čím dál častěji, cítila, že na to ještě není připravená. Spíše než strach ale cítila touhu po klidu. „Nechtěla jsem se stresovat představou, že musím někoho rychle najít jen proto, abych měla děti,“ říká Kateřina. Rozhodnutí se proměnilo v činy – Kateřina se objednala na kliniku asistované reprodukce. Byla zvědavá, jak celý proces probíhá, ale zároveň cítila, že dělá správnou věc. „Když jsem na tu kliniku šla, překvapilo mě, kolik tam bylo cizinců, kteří do Česka za tímto zákrokem cestovali. Tehdy jsem si řekla, že to asi nebude nic výjimečného,“ popisuje Kateřina.
Samotný proces vnímala s nadhledem. Měla o něm už něco načteno a díky zkušenostem kamarádek, které podstoupily IVF, tušila, do čeho jde. „Celé jsem to vnímala jako preventivní krok, něco jako pojistku. Věděla jsem, že kdybych to řešila později, bude to podobné – hormonální stimulace, odběr, kultivace vajíček. Takže jsem si říkala, že to radši udělám v době, kdy jsem v pohodě,“ vysvětluje Kateřina. Zkušenost z klinicky řízeného cyklu ji mile překvapila. „Měla jsem štěstí, že stačilo projít cyklem jen jednou. Vajíček byl dostatek a těch, která se dala zmrazit, také. Čekala jsem, že mě to rozhodí hormonálně nebo fyzicky, ale vůbec ne,“ říká s úsměvem.
Když celý proces skončil, ulevilo se jí. „Po odběru mě vyzvedla kamarádka, protože se po narkóze nesmí řídit. Bylo to úplně v pohodě – ambulantní zákrok, krátká narkóza, žádné dlouhé zotavování. Hlavně jsem měla dobrý pocit z toho, že jsem si tu možnost vytvořila. Že se mi zachovala tahle cesta, kdybych ji někdy v budoucnu potřebovala,“ vypráví Kateřina. Zpětně vnímá, že právě psychologický efekt pro ni měl největší význam. „Hodně se mi ulevilo. Uklidnila jsem se. Věděla jsem, že mi biologické hodiny už tak netikají. Že jsem si ten čas zkrátka na chvíli ‚zmrazila‘,“ popisuje. Dnes má tři děti – všechny počaty přirozeně. Ale přesto říká, že rozhodnutí nechat si zmrazit vajíčka bylo jedno z nejlepších v jejím životě. „Paradoxně si myslím, že právě díky tomu, že jsem byla klidná, se všechno nakonec stalo přirozeně. Kdybych se tehdy cítila pod tlakem, dopadlo by to možná jinak,“ popisuje.
Svoje zkušenosti dnes sdílí s dalšími ženami. Ne proto, aby je přesvědčovala, ale aby jim ukázala, že mají možnost volby. „Doporučila jsem to i několika kamarádkám a víceméně to dopadlo stejně – uklidnily se, přestaly hrotit vztahy a bát se, že jim ujíždí vlak. A najednou se všechno začalo dít přirozeně,“ říká Kateřina.
Když se ohlíží zpět, vidí v tom nejen medicínský, ale hlavně duševní přínos. „Dneska utrácíme statisíce za rovnátka, za dovolené, za věci, které nám nepřinesou klid. Tohle za to rozhodně stálo,“ říká Kateřina.

Komentář MUDr. Štěpána Machače, Ph.D., předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP:

„Příběh paní Kateřiny velmi dobře vystihuje, proč ženy o social freezingu uvažují. Nejde většinou o kariéristky, jak se často mylně uvádí, ale o ženy, které zatím nenašly vhodného partnera a nechtějí se dostávat pod tlak biologických hodin. V tomto ohledu má zmrazení vajíček velký psychologický přínos – dává ženám klid a pocit kontroly nad vlastním životem.
Ideální věk pro mražení vajíček je mezi 28. a 35. rokem, kdy jsou vajíčka nejkvalitnější a pravděpodobnost budoucího úspěchu nejvyšší. Žena si tím kupuje čas, a to doslova. Z medicínského hlediska je to dnes běžný a bezpečný zákrok, jehož výsledky se počítají na desítky let. V psychologické rovině, jak ukazuje i tento příběh, může přinést obrovskou úlevu a vnitřní jistotu.“

Social freezing je má záloha do budoucna, říká Denisa

Denisa (37) z Prahy vždy věděla, že chce poznat svět a něčeho v něm dosáhnout. Zároveň si ale přála mít pevný partnerský vztah a stát se matkou. Aby nemusela volit mezi svými sny, rozhodla se před dvěma lety pro tzv. social freezing a zmrazila si svá vajíčka. „Vyrůstala jsem v rodině plné úspěšných lékařů. Rodiče prožili mládí v komunismu, proto mi vždy kladli na srdce, abych život ve svobodě maximálně využila,“ popisuje Denisa, která po maturitě odešla do Nizozemska a vystudovala tam vysokou školu v oblasti médií a komunikace. Po ukončení studia dostala nabídku pracovat v Los Angeles. „Byl to splněný sen, v USA jsem předtím krátce žila během studijního programu. Původně jsem tam měla pracovat rok, nakonec jsem ale zůstala sedm let,“ říká Denisa. Právě v Americe začala poprvé uvažovat o zmražení vajíček. „Je to tam mnohem běžnější než u nás. Znala jsem několik žen, které si vajíčka zmrazit nechaly, takže pro mě bylo přirozené o tom také zauvažovat,“ vzpomíná Denisa.
Když se před třemi lety rozhodla vrátit natrvalo do Prahy, dostala myšlenka na uchování vajíček konkrétní obrysy. Blížily se její 35. narozeniny, neměla partnera a stále silněji cítila společenský tlak, že jí „utíká čas“. „Moje okolí mě chápalo, ale ten tlak na ženy je zkrátka všudypřítomný. Zdá se, že jako žena nemůžete vyhrát. Sama jsem si menší krizi zažila ve třiceti, kdy mé kamarádky zakládaly rodiny. Neměla jsem partnera, se kterým bych se mohla usadit a který by byl na děti připravený. Byla jsem přitom v životě šťastná, budovala jsem skvělou kariéru, cestovala. Nakonec jsem si to musela srovnat především sama v sobě,“ říká Denisa a dodává: „Zároveň jsem ale věděla, že jednou děti mít chci a vím, že kvalita vajíček s přibývajícím věkem klesá a otěhotnět může být rok od roku těžší,“ vysvětluje Denisa, která vše konzultovala se svým otcem, který je gynekolog.
Domluvila si schůzku v centru asistované reprodukce. Na základě ultrazvuku a menstruačního cyklu jí lékařka naplánovala termín odběru vajíček a seznámila ji s cenou zákroku, která se může na různých pracovištích lišit. Největší obavy měla z hormonálních injekcí, protože má strach z jehel. „První injekci mi aplikovala maminka. Další dávky jsem už zvládla sama,“ usmívá se Denisa, která tak dokázala překonat celoživotní strach. Během hormonální stimulace bojovala s únavou a výkyvy nálad. „Byla jsem taky dost nafouklá a vypadala jako v šestém měsíci těhotenství. Hormony totiž způsobují zvětšení vaječníků a výrazné nadýmání,“ popisuje příznaky Denisa. Při zákroku se lékařům podařilo odebrat 18 vajíček, z nichž bylo 16 vhodných ke zmrazení. „Cítila jsem se dobře. První noc po odběru jsem strávila u rodičů, abych nebyla sama v případě komplikací. Přibližně dva měsíce trvalo, než se mi obnovil menstruační cyklus, ale žádné další potíže jsem neměla,“ říká Denisa. Hned se tak mohla vrátit ke svým koníčkům, kterými je kromě cestování také sport. Věří, že v budoucnu potká vhodného partnera, se kterým bude moct otěhotnět přirozeně. Zároveň je ale ráda, že má „zálohu“ právě ve formě zmrazených vajíček, pokud by měla s početím problémy. „Určitě jsem teď klidnější a necítím tlak, že musím rodinu založit okamžitě. Mám čas potkat někoho, s kým chci mít děti a kdo je na ně také připravený – což v dnešní době není vůbec jednoduché,“ uzavírá Denisa.

O své zkušenosti promluví 12. listopadu spolu s dalšími ženami a odborníky na online akci Femme Palette Social Freezing. Setkání je určeno především pro ženy, které téma social freezingu zajímá a jež o něm uvažují.

Komentář MUDr. Štěpána Machače, Ph.D., předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP:

„Zmrazení vajíček má velký psychologický přínos – dává ženám klid a pocit kontroly nad vlastním životem. Ideální věk pro mražení vajíček je mezi 28. a 35. rokem, kdy jsou vajíčka nejkvalitnější a pravděpodobnost budoucího úspěchu nejvyšší. Žena si tím kupuje čas, a to doslova. Z medicínského hlediska je to dnes běžný a bezpečný zákrok, jehož výsledky se počítají na desítky let. V psychologické rovině může přinést obrovskou úlevu a vnitřní jistotu.“

Zdroj Pacientky, MUDr. Štěpán Machač; femmepalette.com