Odborníci volají po dostupnější prevenci. Stojí tisíce, celoživotní léčba HIV miliony.

Českou republiku letos pravděpodobně čeká další rekordní rok v počtu nově zachycených případů HIV. Od ledna do července jich Státní zdravotní ústav evidoval 179, tedy o 10,5 % více než ve stejném období loňského roku. Právě rok 2025 byl přitom s 293 novými případy nejvyšší v historii sledování. Pokud bude letošní vývoj pokračovat stejným tempem, může počet překročit hranici 300. O tom, proč se nedaří dostat HIV pod kontrolu a jak snížit podíl těch, kteří už přicházejí pozdě, budou diskutovat odborníci na letošním XII. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE), který začíná ve čtvrtek v Praze.

„Nepříznivý trend se nedaří zvrátit, přestože máme k dispozici účinnou léčbu i nástroje, kterými lze nákaze předcházet. Důvodem je nedostatečná podpora prevence. Omezené finance nestačí, aby se testovalo tak, jak situace vyžaduje. Další překážkou je vysoká cena preventivních léků (PrEP), které chrání proti nákaze virem HIV. A drahá je i postexpoziční profylaxe (PEP), tedy záchranná léčba po rizikovém kontaktu, která se musí užít do 72 hodin. Tam se cena pohybuje kolem
15–20 000 korun,“ vysvětluje hlavní důvody prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství.
Připomíná také, že přibližně 45 % lidí nakažených HIV přichází za lékařem pozdě a jejich imunita je virem už výrazně poškozena. „Kdybychom tyto pacienty zachytili dříve a začali je léčit včas, AIDS se u nich nerozvine a velmi pravděpodobně zemřou někdy v 85 letech na něco úplně jiného,“ doplňuje prim. MUDr. Dlouhý. „Moderní léky zastaví množení viru, a infikovaná osoba pak nemůže nakazit nikoho jiného. Problém představují ti, kteří o své infekci nevědí a nevědomky virus šíří dál.“ Proto je testování jedním z nejúčinnějších způsobů prevence. „Prevence stojí tisíce, léčba miliony korun. Stát však k problematice stále přistupuje velmi konzervativně, moralizuje, a tím posiluje bariéry, které brání testování,“ říká Jiří Pavlát, MBA, předseda a pověřený ředitel České společnosti AIDS pomoc. „Testovat je třeba bezplatně, anonymně a hlavně tam, kde lidé v riziku skutečně jsou. Proto používáme sanitky a jezdíme na festivaly, k nádraží, k obchodním centrům, máme i stan. Při testování zjistíme během několika minut z kapky krve, zda je člověk HIV pozitivní. Při současných dotacích si ale nemůžeme dovolit tolik aktivit, kolik by bylo třeba,“ popisuje Jiří Pavlát. Srovnává situaci v ČR s ostatními západními zeměmi: „Investují do prevence výrazně více než my. Například Portugalsko se v posledním desetiletí výrazně zaměřilo na odstraňování stigmatu spojeného s HIV, rozšířilo testování, dostupnost PrEP a léčby HIV a posílilo komunitní služby. Přitom nemá takové ekonomické možnosti jako například bohaté severské země. Přesto se mu daří v prevenci HIV dosahovat výrazně lepších výsledků než nám. Ukazuje to, že peníze jsou sice důležité, ale stejně podstatné je, jak efektivně a cíleně je do prevence investujeme,“ dodává ředitel Pavlát.
Pokud člověk zjistí, že je nositelem viru HIV, dostává se mu pak v tuzemsku kvalitní léčby. „V ČR je léčba infekce HIV pojišťovnami hrazena v plném rozsahu. Máme k dispozici nové moderní léky jak ve formě tablet, tak injekcí. Ve světě se léčba posouvá dopředu mílovými kroky. Vývoj směřuje k tomu, aby pacienti užívali co nejméně léků v co nejdelších intervalech, například jen jednou týdně,“ uzavírá primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Dlouhý.

Od ledna do července přibylo podle aktuálních dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 179 HIV pozitivních osob (bez cizinců s krátkodobým pobytem, těch je dalších 16). Letos zatím testy zachytí v průměru 26 nových případů měsíčně. V Česku dnes žije přibližně 4 600 lidí s diagnostikovanou infekcí HIV. Další stovky lidí podle odhadů o své nákaze nevědí.

Zdroj: Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP; www.testujsevcas.cz